středa 23. dubna 2008

Pramen řeky Buny, dervišská tekija



Když už budete na cestě z chorvatského pobřeží do Mostaru, stojí za to udělat si ještě jednu krátkou zastávku. Není to téměř žádná zajížďka. Jeďte po M17 do městečka Blagaj, kde stojí za shlédnutí stará část města. Určitě neminete Velagićův dům (Velagićeva kuća) ze 17. století, Sultan Sulejmanovu mešitu z roku 1520 a Karađoz -begův most z roku 1570. Co je však ze všeho nejlepší, alespoň dle mého názoru, je udělat si procházku k pramenu řeky Buny (asi půl hodiny chůze od centra města, kdo nerad chodí, může jet autem). Při prameni se nachází starý dervišský klášter, tzv. tekija. Jde o nádherné místo, kde se dá sedět hodiny a pozorovat silný říční pramen, průzračnou vodu a mohutnou skálu. Určitě chvíli poseďte u tradiční bosenské kávy nebo pravého tureckého čaje.
*
Komu by turistika nestačila, může si udělat procházku do staré pevnosti Herceg Stjepana (cesta tam trvá asi hodinu), který byl středověkým vládcem Hercegoviny. Z pevnosti je krásný výhled do Neretvanského údolí.

Počitelj




Pojedete-li z chorvatského pobřeží na výlet do Mostaru či Sarajeva (přes hraniční přechod Metković), bylo by velkou chybou, kdybyste nenavštívili nádherné středověké městečko s orientálním nádechem u řeky Neretvy nesoucí název Počitelj. Jde o místo, které je právem zapsáno na seznam kulturního bohatství UNESCO.
*
Doporučuji článek Počitelj - hercegovská perla od Martina Mikesky (Časopis Na východ): http://www.navychod.cz/?req=article&id=517.

Až do války si město zachovalo nedotčený vzhled středověkého muslimského městečka ze 16. - 17. stol. Mísí se zde vlivy Orientu a Středomoří. Jde o jedno z nejmalebnějších míst Bosny a Hercegoviny, a to i díky středomořské flóře a romantickému umístění nad řekou Neretvou. V době vzrůstajícího tureckého nebezpečí dali ve druhé polovině 15. stol. na tomto důležitém strategickém místě při Neretvě společně vybudovat dobře opevněný hrad bosenský vévoda Štěpán Vukčić-Kosača a jeho spojenec uherský král Matyáš Korvín za přispění papeže a Dubrovnické republiky. Součástí zdejšího opevnění byla i hradební věž, která jediná se z celého opevnění zachovala a kterou známe pod jménem věž Gavrana Kapetanoviće (kula Gavran-Kapetanovića). Dodnes se tyčí nad městečkem jako charakteristická dominanta. Přes své opevnění neodolal tento strategický bod po dobytí Bosny soustředěnému útoku tureckého vojska a padl do tureckých rukou. Turci pak jeho opevnění ještě zpevnili, takže hrad v dalších stoletích odolal všem pokusům křesťanských vojsk o jeho dobytí.Od 16. stol. se tu začali usazovat zámožní Turci a postupně vybudovali živé obchodní středisko s několika pozoruhodnými stavbami. Obec se skládala z několika okrsků: dolní tvořilo obchodní centrum, nad ním následovalo správní a duchovní středisko a ještě výše se rozkládala obytná část. Na samém vršku se přimykala k hradební věži vojenskostrategická část.Ve druhé polovině 16. stol. tu vznikla mešita Hadži Aliho (Hadži Alijina džamija) s bohatým kamenným dekorem, v interiéru pak s malířskou výzdobou. Tato mešita bývá též nazývána mešitou paši Šišmana Ibrahima (Šišman Ibrahim-pašina džamija).*
Určitě ochutnejte místní sušené fíky (smokve) či čerstvé mandarinky.

Než se vydáte na cestu do Bosny a Hercegoviny

Zkušeným cestovatelům nemusím radit, že informace o cizích zemích jsou k nalezení na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, které tam taktéž zveřejňuje potřebná sdělení a upozornění pro turisty. Informace o Bosně a Hercegovině jsou zde: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={0D6F4B44-BED1-4B4B-AE9B-E7971F6FB593}.
*
Než se vydáte do Bosny a Hercegoviny, měli byste vědět několik důležitých věcí.
*
Pokud se v zemi bude zdržovat do 90 dnů, nepotřebujete vízum. Stačí vám tedy platný pas. Pokud bude testovat autem, zkontrolujte si před cestou, zda máte platnou zelenou kartu a zda je na ní vyznačena i Bosna a Hercegovina. Pokud ne, kontaktujte vaši pojišťovnu a dejte si vše do pořádku, protože pokud byste tak neučinili, museli byste zaplatit na bosenských hranicích pojištění pro BiH a toto pojištění není nejlevnější.
*
Oficiální měnou je Konvertibilní marka (BAM či KM), 1 EUR = 1,955830 BAM. Na většině míst je možné platit i Eury, v Hercegovině i chorvatskými Kunami. Ve velkých supermarketech (Omega. Merkator, Bingo) je možné platit platebními kartami, taktéž již i ve větších městech v některých obchodech a restauracích.
*
Pokud jde o zdravotní péči, ministerstvo uvádí: " Stav celé oblasti zdravotnictví v BaH je dosti špatný, zejména pokud jde o vybavení zdravotnických zařízení. Ta jsou schopna poskytnout nejnutnější pomoc nebo základní ošetření v akutních případech, avšak nelze v nich počítat s evropským standardem. Poskytnutí bezplatné první pomoci a nejnutnějšího ošetření pro české občany na území BaH upravuje zdravotnická smlouva mezi ČSSR a SFRJ z roku 1964, do níž oba státy sukcedovaly. Veškerou ostatní péči je třeba platit v hotovosti." Rozhodně si sjednejte cestovní pojištění.
*
Existují rovněž pravidla pro pobyt cizinců, ministerstvo upozorňuje: " Cizinci mají povinnost přihlásit se na cizinecké policii BaH nejpozději do 24 hodin po vstupu do země (toto ustanovení však v posledních letech nebývá v praxi vymáháno). V případě ubytování v hotelu má tuto povinnost správa hotelu, v případě ubytování v soukromí ubytovatel. Na hraničních přechodech se nepožaduje prokazování finančního zajištění ani povinná směna valut. Je však třeba vědět, že každý cizinec se musí na výzvu oprávněné osoby (uniformovaný příslušník policie) prokázat finančním vybavením ve výši 50 USD nebo jejich ekvivalentem v EUR na každý den pobytu." Nikdy jsem se s takovou kontrolou nesetkala, ale přesto byste měli být s touto možností seznámeni.
*
Bezpečnostní situace v zemi je dobrá, ministerstvo však upozorňuje: "Na území BaH nehrozí v současné době turistům akutní ohrožení, úroveň kriminality je poměrně nízká, i když má podle statistik stoupající tendenci a ojedinělý výskyt násilí nelze vyloučit. Projevy násilí se týkají převážně vracejících se uprchlíků, příslušníků národnostních nebo náboženských menšin nebo těch, kteří byli zatčeni pro podezření z válečných zločinů.

Dalšími riziky, které s sebou nese cestování přes území BaH, jsou:
1) zaminované prostory: nelze s určitostí říci, jak rozsáhlá jsou v současné době minová pole v BaH. Odminována jsou města a obývané části BaH, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou identifikovány a řádně označeny. Návštěvníci by se při cestování měli držet cest se zpevněným povrchem a do terénu se vydávat jen s místním průvodcem;
2) nevyhovující propustnost a stav komunikací: špatný stav silnic a nekvalitní označení tras značně zpomaluje silniční provoz. V BaH s výjimkou dvou krátkých úseků nejsou dálnice. Silnice často nemají ani středový pruh, ani zpevněnou krajnici. V zimě nebývá odezva silničářů na sněhové kalamity dostatečně pohotová, uzavírány bývají i hlavní spojnice a to někdy i na celé dny. Často se projíždí hornatými terény, kde i přes natažené bezpečnostní sítě hrozí kdykoli pád kamenů na vozovku. Návštěvníci jedoucí přes území BaH směrem k Jadranskému moři musejí počítat s četnými neosvětlenými tunely a s dlouhými a pomalu jedoucími kolonami aut, které se tvoří na hlavních trasách vedoucích k moři (zejména v letní sezóně), často také s dlouhou čekací dobou na hraničních přechodech s Chorvatskem (především na hlavní silnici Mostar - Ploče). Tranzit Chorvatskem přes bh koridor k moři (Neum) bývá naproti tomu bezproblémový, hraniční kontrola je zde prováděna jen výjimečně a formálně."
*
K tomu dodávám, že nebezpečí min není dobré podceňovat. Města a obydlená místa jsou odminována. Pokud budete plánovat pobyt ve volné přírodě nebo výšlapy do hor, vždy se poraďte s místními (pokud nejde o běžně využívaná turistická místa). Nejste-li si jistí, zda někde miny jsou či nejsou, raději do takových prostor nevstupujte - to platí i pro úseky podél cest.
*
Co se týče stavu bosenských cest, hlavní tahy jsou většinou bezproblémové, vydáte-li se do odlehlejších míst, je nutné počítat s horším stavem vozovek.
*
V případě problémů kontaktujte českou ambasádu, která sídlí v Sarajevě, ulice Franjevačka 19 (kousek od historického centra města - Baščaršija). V akutních případech kontaktujte diplomatickou a konzulární pohotovost, tel.: 00387 61 130 896.

Důvod pro vytvoření tohoto blogu

Milí čtenáři,

většina z nás ráda cestuje a mnozí z nás si oblíbili některou cizí zemi. Nejnavštěvovanější cizí zemí Čechy je Chorvatsko a mě těší, že tato překrásná balkánská země je u nás tolik oblíbená. Chorvatsko je známé svým krásným mořem a velkým množstvím ostrovů a ostrůvků, méně známé je však jinými krásami, které skrývá vnitrozemí či hory na pobřeží. I když i to se pomalu začíná měnit a turisté objevují stále nová zákoutí. Turisté v rámci jednodenním výletů také začínají objevovat krásy sousední země Chorvatska - Bosny a Hercegoviny. Nemálo z nich už navštívilo kouzelná města Mostar a Počitelj, sem tam někdo navštívil i hlavní město Sarajevo. Bosna a Hercegovina však návštěvníkům nabízí mnohem více a cílem těchto stránek je přiblížit vám možnosti cestování po Bosně a Hercegovině. Věřím, že návštěvou této země nebudete zklamáni.